Jak jsem rozzlobil ráno paničku, odpolední válení v hovně...
Jako skoro každé ráno jsem byl na poli. Nikde nikdo, tak jsem si jen tak počmuchával. Pak jsem v dálce zblejsknul nějaké běžce se psem. A rozhodl jsem se, že je prozkoumám. Letěl jsem jak splašený a i když mně panička volala zpátky, neposlechl jsem. Ale ti běhalové na to zareagovali hned. Paní držela jejich hafana za obojek a pán mi šel trochu naproti. Když jsem byl docela blízko, začal máchat rukama a křičet:"kšá, kšá, koukej mazat zpátky". Trochu jsem zpomalil, ale to už pán dělal, jakože po mně něco hází. "Mazej zpátky, mazej," pořád křičel. To mně tak zmátlo, že jsem se raději otočil a pelášil zpátky k paničce. Ta se na mne ale moc zlobila, že prý jsem neposlušný a že ten jejich pes by mne nejspíš pokousal. A já myslel, že se bude zlobit na toho pána, že byl na mne takový... Pro jistotu mně panička dala na vodítko a měl jsem po lítání.
Na odpoledne jsem měl slíbenou prochajdu k potoku. Moc se mi tam líbí, proto tam chodíme dost často. Můžu si lítat na přilehlé louce podle libosti a když se mi chce, vlítnu do vody a řádím tam.
Vyrazili jsme hned po obědě a doufali, že nezmokneme. Nejdřív jsem se pořádně vylítal na poli. Měl jsem z toho takovou radost, že jsem sebou za chvilku praštil na cestě na záda a všelijak se kroutil. Pak jsem vstal a panička, ta starší, z ničehonic zařvala, až jsem se lekl:"Oskare, ty prase hnusný, ty ses vyválel v hovně. Smrdíš jako tchoř". Smrtelně jsem se urazil. Taková krásná vůně a že prej smrdím. Vzala nějaké "smradlavé" mokré kapesníky a těma mně šmrdlala. A vydávala takové legrační zvuky a hartusila, že mně poblije.
Nebe se zatáhlo a paničky se dohadovaly jestli se půjde domů nebo k vodě. Nakonec rozhodlo to, že jsem smrděl. Šlo se k vodě. Já uraženě šel první a dělal jsem, že ty dvě neznám. U potoka jsme narazili na lidi ze sídliště a kluk si mně hned šel hladit. Panička sice volala, že smrdim, ale jemu to nevadilo.
Pak jsem si s nima zahrál chvilku fotbal a lítal v potoce.
Na zpáteční cestě nás chytnul hrozný slejvák. Domů jsme všichni přišli jako vodníci. Ale aspoň se mi smylo to "voňavé nadělení".