Jarní prochajda Prokopským údolím
Celý týden jsem se pořádně nevylítal a bylo to znát. A tak panička rozhodla, že se dneska půjde na dlouhou prochajdu. Jen pořád nevěděla kam. Neměli jsme s kým jít, tak se rozhodovala, jestli se vydáme do Šárky a projdeme se po vrcholech skal, do centrálního parku na Lužinách nebo tradičně do Prokopáku.
Počasí bylo od rána všelijaké. Nejdříve svítilo sluníčko, pak se zatáhlo a na nebi se začaly kupit mraky. Ale nepršelo a to bylo hlavní.
Nakonec jsme se rozhodli, že žádným autobusem nepojedeme a vyrazili jsme do Prokopáku. Nejdřív jsme se vydali na pole, tam jsem si trochu zalítal, začmuchal a poté se vydali kolem rybníka dolů do údolí. U potoka jsme se vyřádili na přilehlé louce. Potom jsem se několikát vyráchal v potoce. Původně si panička myslela, že půjdeme až k hlubočepskému jezírku, ale nebavilo nás jít po silnici, protože tam jezdilo dost kolistů. A tak jsme to otočili a šli cestou k butovickému hradišti.Tam jsme sešli dolů mezi skály a jako kamzíci zase vylézali nahoru.Přes Opatřilku jsme to potom vzali na Edíkovo pole a hurá domů. Za celou cestu jsme bohužel nepotkali vůbec žádné pejsky, tak jsem se musel vylítat sám....našel jsem si půlku tenisáku a i s ním bylo dost legrace. Navíc bylo všude spousta klacíků a panička mi je ochotně házela.