na poli a první výlet se Psí láskou ve Vysočanech
Tak nám do rána krapet přituhlo Ale i tak jsme se doklouzali na ranní prochajdu na pole.
Nejdřív jsme chodili jen po Šípkové cestě, protože na jedné straně pole byla Agáta a na druhé pro změnu Maruna. A obě by mi nejspíš pěkně zmordovaly kožich a dost možná i celýho psa.
Na cestě to ale bylo o tlamu...všechno zmrzlo a pěkně to klouzalo. Panička reptala, jestli jí vůbec stojí za to, aby sebou kvůli mně praštila. Já byl ale chytrej a šel jsem si čmuchat do trávy. Akorát že mně přitom každou chvilku chytil nějakej šípkovej prut za chlupy.
Na poli zůstaly po včerejším teplu jen sněhové fleky.Nikdo tam už nebyl a já neměl ani tenisák. Ale poradil jsem si. Najednou jsem zblejsknul opuštěný míček, tak jsem si ho vzal domů, aby mu tam venku nebylo smutno.
V nejlepším přišel Max a za sebou táhnul páníčka. Tak jsem radši vyklidil pole a šlo se domů.
Počasí se sice trošku pokazilo a nebylo tak slunečno jako den předtím. Ale nám to nevadilo a odpoledne jsme se vydali na výlet. Tentokrát jsme měli sraz s pejskama ze Psí lásky a to ve Vysočanech.
Sraz byl na psím hřišti a že tam těch pejsků bylo. Ze Psí lásky se nás tam sešlo 6 nebo 7 pejsků, ale na hřišti jich bylo mnohem víc. Většinu pejsků, se kterými jsme pak šli i na prochajdu, jsme znali z Hostivařské tlapky.
Pořádně jsme se všichni vylítali a jako čuňata jsme se vydali na prochajdu. Panička už dopředu přemýšlela, jak se dostane s prasátkem na druhou stranu Prahy.
Hned u psího hřiště ale teče potok, tak jsme se tam skoro všichni vyráchali. Pak se šlo lesíkem, a protože to tam neznáme, nevíme vlastně kudy se šlo. Panička měla dojem, že jsme chodili někde pod bobovou dráhou, co je na Proseku.