Nové starosti
Tak mám nové starosti. Včera přijela na vánoce Míša s mrňousem. A já si to nedovedl srovnat v hlavě. Kdo nebo co je tohle ukvičené mládě? A jak dlouho tu bude? Adámek mne moc zajímal, a tak jsem si ho důkladně očmuchal a pořádně ho olízal. Pak přišla panička z práce a já jí hned mezi dveřmi vyštěkal "že je tu vetřelec", "je podezřelý", "zvláštně voní", "tahá mne za chlupy" a "jakmile kvikne, hned okolo něj každý tancuje.
A co já? mně nikdo nevidí? A tak jsem se pořád cpal vedle mimča aby mne náhodou nepřehlédli a nezapomněli na mne. A nedal jsem pokoj ani v noci. Docela jsem vyváděl, pořád jsem kňučel, drápal a lítal po postelích, až se panička rozzlobila. Dokonce se mnou musela jít ve 3 hodiny ráno ven, a to se nestalo ani nepamatuje. Musím říct, že domů se panička vrátila vzteky úplně zelená, protože nejenom, že se mi nechtělo bobíkovat, ale ani 1x! jsem nezvedl nohu, abych si něco označil. Prostě jsem jen vytáhl paničku ven, abych jí měl jen sám pro sebe.
Jo jo, žárlil jsem na toho mrňouse, ale to se snad spraví. Zároveň mne ale moc přitahuje, jsem neustále u něj.
Ráno jsme zase byli na dlouhatánské lítací prochajdě, tak jsem se trochu uklidnil.