Poprvé na agility
dneska dopoledne jsem byl poprvé na agility. Panička říká, že nemáme žádné velké ambice, chce jen zkusit jak mi to půjde. Prý jí stačí, když budu mít z běhání radost. O sobě říká, že už je na nějaké lítání stará, že při běhání funí jako prase. Tak nevím...:-)
Cvičitelka je moc prima a má krásnou kolii Magii. Hned jsem si je zamiloval. Akorát říkala, že čekala maličkou šeltii, a já prej sem skoro kolie :-) Taky jsem se těšil, že se konečně setkám i s nějakou šeltičkou, ale prej tam teď žádná nechodí.
Jinak je fakt, že se mi tam líbilo. Zkoušel jsem kladinu, skočky a tunel. Napoprvé jsem se u tunelu šprajcnul, ale když jsem zjistil, že mne vevnitř nic nesežere, bylo to fajn a už jsem tam běhal sám. Běžně skáču moc rád ... třeba přes plůtek u baráku za holubama. Nebo třeba v lese přes kmeny. Ale tady jsem se teda předvedl :-( Prej se mám stydět, hlásila panička. Já, takovej udělanej kluk, jsem tu tyčku podlezl. A nespadla :-) Taky jsem se snažil vzít to pro piškůtek obloukem, ale ani to mi neprošlo. Prej Oskárku hop ... no tak jsem teda skočil no. Musel jsem dělat trošku drahoty, že jo :-)