Prochajda Prokopským údolím
Celé dopoledne jsem byl nesvůj, protože panička vůbec nevylezla z postele. Navíc si na hlavu namotala šálu a dělala bubáka. Tedy ne toho našeho. Já se jí bál a tak jsem docela dost vyváděl a páníček huboval
A tak jsme těsně po jedné vyrazili na prochajdu. Tentokrát bez Majdy, té se už nechtělo. Přestože v noci docela nachumelilo a dopoledne taky, na prochajdě nám krásně svítilo sluníčko a dokonce hřálo.
Vyrazili jsme do Prokopáku, ale nejdřív jsme se vydali tradičně na pole. Tolik sněhu ale nepamatujeme. Dováděl jsem v něm jako splašený.
Potom jsme prochodili celou Novou Ves a lesíkem jsme se vydali dolů do Prokopského údolí, kolem butovického hradiště k potoku. Tam jsem se trochu vyráchal. Nakonec jsme to vzali přes Opatřilku zpátky na pole a domů .