Silvestr, návštěva Flóry a poslední prochajda
Ze Silvestra měli moji páníčkové strach, báli se, abych nevyváděl jako loni. Ale nakonec jsem ho přečkal o hodně líp než vloni. Byl jsem venku naposledy kolem 16té hodiny a pak už mne marně lákali na venčení. Kdepak, občas už práskaly petardy a to jsem nejradši v bezpečí doma. Při každé ráně jsem sice zpozorněl ,občas jsem tlumeně vrčel, ale nijak hystericky jsem se nechoval. (jo loni, to jsem měl tak obrovský strach, že jsem se drápál lidem i na hlavu). Sledoval jsem páníčky co oni na ten rámus, ale je to nějak nechávalo v klidu. Tak jsem se hodil do relativního klidu taky. Spát jsem šel dokonce ještě když bouchali a to je co říct. Panička měla ze mne radost, na Mikuláše jsem se bál o dost víc. Takže zklidňující prášek nemusela vůbec použít.
Jinak to volno nějak rychle uteklo a s ním i pravidelné, každodenní, dlouhatááánské prochajdy s ostatními hafany. Každý den jsem měl sraz s Larissou. Nejdřív jsme lítali sami, přeci jen v půl 8 na louce ještě nikdo nebyl. Ale postupně jsme potkávali ostatní ranní nedočkavce a začali pořádně řádit. Bláto postupně mizelo, protože začalo docela slušně mrznout. Líp se běhalo a z nás konečně přestali být bláťuláci. To se líbilo hlavně paničkám :-)
Oskar, Sára a Tristan
Lítal jsem kromě Larissy třeba s Aňou, zlaťákem Dennym, bernským salašnickým psem Bertíkem, ohařicí Nerou, ohařem Tristanem, se Sísou, se Sárou a s Edou. U hodně pejsků jsem zapomněl jak se jmenovali, ale to nevadí, všichni jsme si báječně rozumněli. Taky jsem si moc rozuměl s Edovou paničkou - není vůbec lakomá a piškoty rozdává jedna radost. A vůbec mi nevadí, že rozdává i jiným pejskům. Zato u svojí paničky to nesnáším a je to vlastně jediná doba kdy jsem na ostatní psy hnusný. Snažím se, abych všechny "moje" piškoty dostal jen já. A tak se panička rozhodla, že od ní žádné dostávat nebudu.. Pane jo, já fakt musím žebrat u jiných.
V pátek přijela na návštěvu Monika s Flórou. Mám je rád, ale Flóra mně zlobí. Chtěl jsem si ji pořádně očmuchat, hlavně vzadu, ale nemá pro to pochopení. Párkrát mi dala najevo, ať jí neotravuju, ale nedal jsem si říct. No a tak mně chytla za čumák. A panička na to, že prý dobře mi tak.
Flóra od poslední návštěvy dost zhubla, takže jí to moc slušelo. Ale večer se řešil jeden problémek :-) Moje miska s granulema byla prázdná. Nebylo by na tom nic divného, kdyby tam ty granule neležely bez povšimnutí několik dnů. A tak paničky přemýšlely, jestli mi je zblajzla Flóra (že by měla 2 večeře) nebo jsem je zhltnul já, aby mi je náhodou nezblajzla ona :-) Tak či tak mi to jen prospělo, protože granule už mi zase jedou.
V sobotu napadlo trochu sněhu a to se teda lítalo a válelo. I paničky ... nejdřív jsme s Larissou porazili moji paničku, pak se ocitla na zemi panička její a nakonec uklouzla panička Edova. Ten z toho měl ohromnou radost a na paničku, válející se na zamrzlé louži, ještě radostně skákal.
Škoda jen, že další společná prochajda je domluvená zase až na neděli. Kdyby záleželo jen na nás psech .. ale no jo, však vím ... práce....
*