Výlet do Prokopského údolí a agility
V sobotu byla panička v práci, ale jakmile přišla odpoledne domů, rychle se převlékla a přemýšlela, kam se půjde. Prý chodíme pořád na pole, tak se pro změnu půjdeme podívat dolů do prokopského údolí. Chtěla tam projít jednu trasu, na kterou by ráda pozvala kamarády Netíky. Jenže jít tam sama, to prý je o hubu, tak se zeptala páníčka, jestli by nešel s ní. A on kupodivu souhlasil.
Tak jsme vyrazili okolo Opatřilky dolů k potoku. Tam na sebe navazují dvě cesty - jedna od Butovického hradiště a ta, po které jsme šli dneska do Holyně. V potoce jsme se krásně vyčvachtal a pak jsme dorazili do občerstvovny. Panička si dala černé pivo, páníček kolu a já mezitím lítal s pejskama, na které jsem tam narazil. Pak jsme prošli kusem údolí, všude bylo ticho, zajímavé pachy a vůně. Panička obdivovala zase skály, ale jako pokaždý si je nemohla vyfotit. Došly jí baterky ve foťáku. Nové si sice připravila, ale hodila je do batůžku jiného. Tak prý si to zítra zopákneme s nabitým foťákem.
Po návratu domů si panička myslela, že padnu jak zabitý. jenže než stačila vlézt do bytu, čekal jsem na ní s míčkem v tlamě, připravený pořádně si zablbnout. Tak mi dobu házela a kopala míček, já lítal po celém bytě, honil ho, lovil a plival paničce zpátky. Na mne si nepřijde, i takováhle dlouhá prochajda byla pro mne málo.
I neděli jsem prožil naplno. Po sedmé hodině jsme vyrazili na pole. Prý se musím pořádně vyběhat, abych neměl tolik energie na cvičáku. Běhal jsem a nosil talíře jedna radost. Pak se objevila Sísa s paničkou a lítali jsme spolu. Ale Sísa je pořád v nejlepších háracích dnech, tak se všemožně nastavovala a válela, jenže já na to nic. Chtěl jsem běhat. pak přišla Sára a lítali jsme ve třech. Dorazil i buldoček Fanda a nastal kolotoč. Neviděl neslyšel, jen se zaobíral Sísou. A ta se nechala. Nakonec musel na vodítko - byl úplně nepříčetný a chrochtal jako prasátko. V dálce byl ještě Max - naštěstí se vůbec nepřiblížili - to by byla zase další psí bitka.
Sotva jsem si doma trochu oddychnul, mazali jsme na cvičák na agility. A tam jsem byl jak utržený ze řetězu. Jako kdybych předtím 2 hodiny nedováděl na poli. Běhal jsem i na překážky, na které jsem nemusel - třeba na kladinu nebo áčko. Monika nás chválila - teda hlavně mně, lítám rychle a s velikánskou chutí. No a paničce pořád něco domlouvala - protože mi to furt kazí. Buď běží jinam, nebo pomalu nebo mi vleze do cesty a motá se mi tam. (jo, občas jí taky pochválí, aby jí to nebylo líto). Akorát co se mi nelíbí, je proskakování kruhem. To se snažím všemožně švindlovat.
Byla tam s náma i Majda, že prý bude fotit. No něco nafotila, ale víc tam jen čučela.
Těšil jsem se domů jak si odpočinu, jenže Byli jsme doma tak necelou hodinku a šlo se zase ven. Jen se mi protočily oči. Ale panička zavelela: "Oskare, včera jsi mně nechal, abych hodila baterky do foťáku do jinýho batohu, tak teď neremcej. Jdeme tam, co jsme byli včera a nafotíme to, co jsme nestihli."
No a tak jsme zase vyrazili i s páníčkem dolů do údolí. Po návratu domů jsem sebou ihned praštil a usnul spánkem hodně unaveného psa.
fotky z prochajdy http://oskar-seltie.rajce.idnes.cz/13.6_-14.6.09_prochajda_do_Prokopaku/
fotky z agility http://oskar-seltie.rajce.idnes.cz/14.6.09_agility/