Výlet na Ameriku
Na výlet jsme vyrazili hned poránu. Vláčkem jsme dojeli na Karlštejn, vystoupali k hradu a téměř celý ho obešli, abychom z druhé strany zase sestoupili dolů Chvilku jsme šli po silnici a pak lesní cestou k dubu u sedmi bratří. Odtud jsme se vydali k prvnímu cíli našeho výletu - k malé Americe. Půlku lomu jsme obešli, panička fotila, páníček byl nervózní a já se nudil, protože jsem to tam chtěl prozkoumat. Ale panička to nedovolila, musel jsem být na vodítku.
Z malé Ameriky jsme pokračovali dál lesem, přes louku a mezi vojtěškovými poli do dalšího lesa. Tam jsme narazili na další lom - Mexiko. Sice tam je cedule Lom politických vězňů, ale Mexiko zní přeci jen líp.
No a nakonec jsme dorazili k poslednímu cíli našeho výletu - velké Americe.
Naším cílem bylo udělat jakési okružní kolečko - vyjít od toho památného dubu a zase se k němu vrátit. Jenže u velké Ameriky nám někdo ukradl žlutou turistickou trasu, tak jsme se raději vrátili zpátky stejnou cestou.
Cestou jsem se vyřádil, mohl jsem běhat na volno, vyčvachtal jsem se v místním potůčku, dokonce jsme si i zadováděl s několika pejsky na louce. Panička měla sebou míček na šňůrce, tak mi ho chvílema házela. Taky jsem ale paničku moc rozzlobil. Na zpáteční cestě jsem jí utekl znova k malé Americe. Volala mne, křičela na mne, ale já neposlechl. Bála se o mne, abych nespadl dolů do lomu, tak mi vyprášila kožich a hubovala mi. Mně se to teda dotklo tak, že jsem se rozhodl, že s nima domů v žádném případě nejdu. Připojil jsem se k okolo procházejícím lidem a panička mně marně lákala na piškoty. kdepak... na žádnej žvanec mně tentokrát nenalákala.
Domů jsem dorazil tak unavený, že jsem sebou buchnul na lino a usnul jak špalek.